Bachovy esence 

Bachovy esence

Někdy přesně víme, co nás trápí.
A někdy jen cítíme, že je toho moc.

Jsme přetížené, podrážděné, nemůžeme vypnout hlavu, bojíme se změny nebo máme pocit, že zase všechno táhneme samy.

Právě tehdy mě baví podívat se na Bachovy esence.

Ne jako na zázračné řešení.
Spíš jako na jemný způsob, jak se zastavit a pojmenovat, co se v nás vlastně děje.

Každá esence je spojená s určitým emočním tématem. Někdy je to strach, jindy nerozhodnost, zahlcení, potřeba zavděčit se druhým nebo třeba neustálé myšlenky, které se pořád vracejí.

Mně na Bachovkách vyhovuje právě tohle:
neptají se jen "co tě bolí", ale spíš "jak se teď cítíš?"

Témata, se kterými se často potkávám

Například:

Centaury – když je těžké říct "ne" a člověk se pořád přizpůsobuje.
Elm – když je toho moc a najednou máme pocit, že už to nezvládáme.
Walnut – když procházíme změnou a potřebujeme se víc držet svého směru.
White Chestnut – když hlava nechce vypnout a myšlenky se pořád vracejí.
Mimulus – když máme konkrétní obavy nebo strach z něčeho, co známe.

Nejde ale o to vybrat si esenci podle jedné věty.
Spíš si všimnout, co se v nás opakuje a co právě teď potřebuje pozornost.

Jak je vnímám já

Bachovy esence používám jako jeden z jemných nástrojů pro práci se sebou.

Někdy pomůže rozhovor.
Někdy dotek.
Někdy vůně.
A někdy právě otázka:

"Co se ve mně teď vlastně děje?"

A možná už jen to, že si ji položíme, je první krok.

Bachovy esence nejsou náhradou lékařské nebo psychologické péče. Beru je jako jemnou podporu a prostor k většímu vnímání vlastních emocí.